Tester kapičkový – DUKE alkalita

Tester kapičkový na měření alkality. Správně nastavená alkalita stabilizuje pH, sníží spotřebu pH přípravků a zvyšuje účinnost chlóru. Vhodný pro testování alkality u chlorového i bezchlorového ošetření bazénové vody. Ideální hodnota pH 6,8–7,2 Optimální alkalita 80–120 mg/l (ppm) .

To, že nelze jednoduše spočítat, o kolik se pH změní, způsobuje hodnota celkové alkality. Je-li
tato hodnota příliš vysoká, bývá také příliš vysoké pH, a navíc vykazuje vysokou míru stability - má
tzv. vysoké pufrační schopnosti. Je-li celková alkalita (CA) příliš nízká, pH není stabilní a má velmi
velké a časté výkyvy.

Alkalinita - definice
Míra obsahu hypotetických solí ve vodě, vázaných na ionty slabých kyselin
– hydrogenuhličitanů a uhličitanů v hydrochemické klasifikaci C.Palmera.

Celková alkalinita - představuje souhrn bazických látek rozpuštěných ve vodě, které zabraňují náhlým změnám pH. Optimální hodnota celkové alkality se pohybuje v rozmezí od 80 do 120 mg/l. Má vliv na účinnosti dezinfekce, na úpravu hodnot pH, tvorbu sraženin různých složek z vody a na korozi kovových součástí.

Příliš vysoká celková alkalita je dána vysokým obsahem hydrogenuhličitanových aniontů. Voda s
vysokou CA má velkou neutralizační kapacitu a je velmi nesnadné změnit její pH. Nejdřív je nutné
spotřebovat, zneutralizovat, ve vodě přítomné hydrogenuhličitanové anionty a teprve poté se začne
pH měnit. Voda s vysokou CA mívá většinou také vysoké pH, a to se nedaří snížit. V takovém případě
silně roste spotřeba kyseliny, ale také desinfekce, neboť jak již bylo zmíněno, při vyšším pH významně
klesá účinnost chloru.

Příliš nízká celková alkalita znamená, že ve vodě je málo hydrogenuhličitanových iontů. Pak stačí i
velmi malá dávka patřičného přípravku na velmi prudké snížení nebo zvýšení pH. V takové vodě se
například velmi výrazně sníží pH (i na hodnoty kolem 4,00) pouhým dávkováním plynného chloru a
přidávání přípravku na zvýšení pH ho nestačí zvyšovat. I voda se správnou celkovou alkalitou se
může při dávkování plynného chloru změnit na z hlediska úpravy pH nestabilní, protože přidávaný
chlor "spotřebovává" hydrogenuhličitanové anionty. Většinou však k tomu nedojde, protože dopouštěná voda přináší nové a toto negativní působení chlorace je eliminováno.